Plošná prvková mapování

Plošné prvkové mapování se provádí, když je třeba zjistit plošné rozložení přítomnosti (koncentrace) určitého chemického prvku na relativně rovinné ploše. Maximální možná plocha mapování je cca 10×7 cm.

Pro prvkové mapování není počet chemických prvků omezen, je však potřeba předem definovat chemické prvky, které budou do mapování zahrnuty. Buď jsou tyto prvky předem známy nebo se před mapováním provede určitý počet bodových měření, z jejichž výsledků se pak prvky pro mapování vyberou.

Poté se zvolí přesnost meření, která je dána počtem měřicích bodů na danou plochu (odpovídá zhruba rozlišení při tisku počítačových dokumentů, čím vyšší počet bodů - rozlišení, tím jemnější a kvalitnější obraz) a časem měření v jednom bodě. Oba tyto parametry silně ovlivňují dobu měření, které při některých extémním požadavcích může trvat i několik dní.

Výsledkem mapování je nejčastěji obrázek mapované plochy odpovídající zastoupení zvoleného chemického prvku. Vyššímu zastoupení (koncentraci) odpovídají světleší místa, nižší koncetraci pak místa tmavší. Obrázky pro více prvků lze kombinovat a získat tak komplexnější poznatky o rozložení chemických prvků na vzorku.

Výsledkem měření nemusí být pouze obrazový výstup. Další možností je uložení komplexní informace, tvořené spektry v každém měřicím bodě. Celkový objem uložených dat je sice velký, ale umožňuje následně provést reanalýzu i bez vzorku, když vyplyne potřeba např. zahrnout chemický prvek, který pro původní mapování nebyl vybrán nebo dostat spektrum pouze z jednoho bodu. Jediná nevýhoda je, že takto získaná bodová spektra jsou nižší kvality.

Příklady použití:

- kámen se stříbřitým kovovým otěrem

Dostali jsme kámen se stříbřitým kovovým otěrem a zákazník potřeboval zjistit, co otěr obsahuje a jaký je jeho skutečný rozsah, případně jej pro lepší orientaci překrýt s obrazem kamene:

Zjistili jsme, že otěr je tvořen převážně olovem a na kameni pokrývá plochu, vyznačenou modrým zbarvením. Tato plocha byla podstatně větší, než plocha se stříbřitým otěrem viditelným pouhým okem.

 

- bankovka s povrchem pokrytým černou organickou barvou

Na znehodnocené bankovce s povrchem pokrytým černým organickým barvivem tak, že nebyl patrný tisk, bylo požadováno určit, zda se může jednat o zničenou pravou bankovku 1000 Kč, to vše však bez porušení černého barviva. Byla zvolena metoda prvkového mapování v čáře vápníku, který obsahuje barva, která se používá pro tisk noninální hodnoty bankovky "1000":

 a na stejném místě i v čáře titanu, což je hlavní složka plniče papíru (byla tak hledána průsvitka - vodotisk):

Výsledky byly shodné s pravou nezabarvenou bankovkou.

 

- určení, zda otvor v látce (ale i kůži), může být vstřelovým otvorem, způsobeným střelou

V kriminalistice, ale i soudním lékařství, je často třeba spolehlivě určit, který otvor je vstřelový, tj. kudy střela vstoupila do oděvu (nebo do těla) a kudy poté vylétla. Pro tyto účely existuje více metod, avšak žádná není tak univezální, jako prvkové mapování. Příkladem může být nalezení otěrů s obsahem zleva baria (složka částic GSR ze zápalkové slože), mědi (z pláště střely) a olova (z jádra resp. ze zápalkové slože) na tkanině v okolí podezřelého otvoru ve tkanině:

 

Nález typických otěrů spolu s morfologií otvoru jednoznačně určuje, že se jedná o vstřelový otvor, tj. tudy střela vnikla do oděvu.

Stejnou metodu lze použít i pro nalezení menších rozptylových obrazců zplodin výstřelu, které se používají v kriminalistické balistice převážně k určení vzdálenosti střelby.

Kontakt

Černý - Kmječ Mikroanalytika Čelákovice +420.608002454 kmjec@volny.cz